Z té naší kotlinky jsme se závodu zúčastnili jen Mirek a já. Je to docela škoda, protože pokud v Dánsku foukne, považuji tu létání a závody za jedno z nejlepších v Evropě. Kluci ale volí před MS jinou přípravu. Ještě den před závodem jsem nevěděl, jestli pojedu. Pracovní povinnosti mne zahnaly do kouta. Měl jsem zabaleno ale potřeboval jsem vyrazit z Prahy nejdéle do 16 hod. Naštěstí se to povedlo a dokonce jsme s Mirkem vyráželi z Liberce už ve 14 hod. Ubytování jsme na rychlo pořešili s klukama z Polska. Ti pečlivě trénovali již od středy a měli k dispozici veliký dům pro 10 osob. Bylo jich jen 7, takže o azyl bylo postaráno, „děkuji kluci“! Předpověd byla jedním slovem strašná a nevzbuzovala v nás důvěru. Nonstop voda ale mělo foukat, řekli jsme si, že „nevyměknem“ a možná to vítr rozfouká. Cesta je do Hanstholmu 1100km dlouhá a v 01hod ráno jsme byli na místě, kluci na nás počkali ale šlo se hned spát.
Pátek nás přivítal silným větrem a krátkými přeháňkami. Postavili se báze u bunkru a soutěž se okolo poledne pomalu rozběhla. Létalo se jen pár minut a bylo pro pátek hotovo, vítr totiž zesílil přes 25m/s a organizátor s ohledem na pravidla a bezpečnost vše ukončil. Zároveň také vyhlásil volné létání, což bylo podmíněno uklizením bází a odchodem pořadatelů z kopce. Na kopci zůstal celý repre tým Německa a já. Nikdo jiný model neriskoval. Foukalo 30m/s, chvilku jsem si polétal a bylo to super, sice jen 15 minut ale stálo to zato. Černo na obzoru signalizovalo, že moudrý ustoupí a tak jsme se jeli chystat na další závodní den do tepla a pod střechu. Následující den z kluků vypadlo, že létali až do večera a přečkali na kopci nejednu přeháňku. Vítr v odpoledních hodinách kulminoval na 37m/s. Víc z toho dne nevím, protože jsem si šel narovnat záda v 16hod a vzbudil mne budík až ráno v 6:30hod. Hektický pracovní týden si vybral svou daň.
Sobota, měla být, co se počasí týká, vůbec nejhorším dnem. Počasí bylo ale naprosto ideální. Vítr stabilní malinko zleva, dopoledne 12-15m/s odpoledne pak 15-20m/s. Každých 30 minut přeháňka na cca 5-10min a zase se pokračovalo. Odlétalo se krásných 5 kol a byla to bitva, jak se patří. Od prvních kol ale bylo jasné, že budoucí vítěz Thorsten Folkers si létá svůj závod. Kolo č. 3 jsem škrtal jako nejhorší výsledek, a přitom to byl můj druhý nejlepší čas v soutěži 38,88s. „Tofu“ to dal za 30,44s, nejlepším časem soutěže a hned jsem z toho měl „sedmibábu“. V kole č. 4 jsem i já letěl své maximum respektive maximální minimum za 33.9s. Sobota byla za námi, doma sušení, leštění, nabíjení, vaření, opravování, taková ta posoutěžní klasika.
Neděle se létala na stejném kopci jako v sobotu. Vítr stabilní ale malinko zprava o síle 9-14m/s po celý den. Odlétalo se 5 kol a byla to zase parádní jízda. Já po sobotě okupoval 3. místo. Prvních cca 15 pilotů mělo reálnou šanci se utkat o dvě volná místa na bedně. Spanilou jízdu předvedl celkově třetí Tobias R. který 3 kola vyhrál a z 12. místa po sobotě zezadu šeredně „kopal“. Mě se povedlo ještě o jedno místo poskočit a vklínit se tak mezi německý repre blok. Kluci budou na MS opravdu silní. Mirek je parťák do nepohody, lítání si užil a jsem rád, že jsme spolu jeli. Jak říká, hlavně že jsme nic neutopili a nerozbili. A to je veliká pravda, plno techniky to jako vždy odneslo.
Celkově tedy první: Thorsten Folkers GER, druhý já a třetí: Tobias Reik GER
Velké poděkování patří pořadatelům, podmínky pro pořádání soutěže byly opravdu obtížné, ale jejich úsilí stálo za to a byla to soutěž, na kterou budeme dlouho vzpomínat. Já jsem si soutěž moc užil a s výsledkem jsem moc spokojený. Letadlo jsem měl ve vzduchu naposledy na závodu Almenland Race AUT v Květnu. Naštěstí se za 5 měsíců v bedně nezkazilo a fungovalo perfektně. V modelu
JUDGE je veliký potenciál a určitě si nic nezadá s Pitbulem 2, Pikem, Shintem, FS5 a jinými. Dobrá práce chlapi, díky! Největší poděkování patří mé rodině, děkuji! a za týden na MR F3F na Rané….
Pár fotek k nahlédnutí
zde.
Výsledky na
f3xvault.com.
Vlákno na
RC Network.
video na
you tube jak by to mělo vypadat